PORUCHY IMUNITY

Z lékařského hlediska je imunita schopnost organismu bránit se proti vnějším nebo vnitřním škodlivinám a pro člověka je imunita nezbytná.

Imunitní systém zdravého člověka je velice důležitý, protože dokáže rozpoznat rozdíl mezi buňkami organismu a buňkami, které jsou v něm cizí.

Je reprezentován hlavně bílými krvinkami (leukocyty), dále pak imunitními orgány – brzlík (thymus), lymfatické uzliny…

Každá buňka našeho těla je označena určitými látkami tak, aby byla pro buňky imunitního systému rozpoznatelná. Pokud do organismu nepatří (např. různé druhy mikroorganismů), nese na svém povrchu jiné látky (antigeny), které bílé krvinky rozpoznají jako tělu cizí a tuto buňku zničí jako potenciálně nebezpečnou. Dalším případem pak může být nádorově změněná buňka, u které dojde i ke změně povrchových identifikačních látek. Její osud je stejný – je zničena.

Počet onemocnění způsobených poruchami imunitního systému v posledních letech významně roste. Chybně reagující imunitní systém je příčinou velkého množství obtížně léčitelných nemocí.

Projevem poruchy imunity jsou:

alergie, ekzémy, astma, lupénka, revmatická onemocnění, roztroušená skleróza, Bechtěrevova choroba, myastenie, narkolepsie, trombocytopenie, systémový lupus (SLE), diabetes 1. typu, chronický únavový syndrom a celá řada dalších.

Jedno mají všechny tyto choroby společné:

Souhra buněk nesmírně složitého imunitního systému určeného k rozpoznávání, označení a likvidaci cizorodých, organizmu nebezpečných látek, se poruší. Obranný systém začne napadat a likvidovat buňky ve tkáních vlastního těla, reaguje na látky organizmu neškodné či prospěšné.

Imunitní systém

Úkolem imunitního systému je chránit nás před poškozením.
Máte dva základní typy imunity: vrozené a adaptivní.

  • Vrozenou (nespecifickou) imunitu získává dítě od matky. Tohoto typu imunity se účastí převážně fagocyty – makrofágy a neutrofily, které pohlcují bakterie a jiné částice. Svou roli sehrávají i mechanické bariéry – pokožka a sliznice.

  • Adaptivní (získaná, specifická) imunita se uplatňuje tehdy, dojde-li k infekci organismu (prolomení první bariéry). Nástup adaptivní imunitní reakce trvá řádově několik dní (okolo pěti). Tento způsob obrany má ale velkou výhodu. Tělo si zapamatuje určitý antigen, který reakci vyvolal a příště je při styku s tímto antigenem mnohem účinnější (princip očkování). Nástrojem adaptivní imunity jsou B-lymfocyty produkující protilátky.Studie na lidech a na zvířecích modelech prokázaly, že AHCC upravuje jak vrozenou a adaptivní imunitní odpověď, pomáhá bojovat proti všem druhům infekčních hrozeb.  Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti antigenům a patogenům - nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla

Při autoimunitních onemocněních selhává snášenlivost vlastních zdravých tkání a imunitní systém napadá vlastní tělo. To vede k zánětu napadených tkání a k jejich ničení.
Při všech infekčních chorobách je nezbytné být v klidu a zbavit se stresů, protože stres díky hormonům (katecholaminy) mění rozložení krve v těle, krevní tlak a srdeční tep. Při stresu se krev přemisťuje převážně do mozku a svalů a tím imunita nemůže dostatečně fungovat u vnitřních orgánů jako jsou mandle, jícen, žaludek, střeva, žlučník, slinivka, slezina, játra, ledviny, pohlavní orgány a plíce. Při dlouhodobém stresu a frustraci se snižuje počet bílých krvinek.

Pokud je snížená obranyschopnost ogranismu, jejím důsledkem je zvýšená náchylnost k infekcím.

Z lékařského hlediska je imunita schopnost organismu bránit se proti vnějším nebo vnitřním škodlivinám a pro člověka je imunita nezbytná.
V léčbě se používají různé typy preparátů u jednotlivých chorob. Vždy jde však víceméně o to, utlumit imunitní systém nemocného člověka. Problém je v tom, že utlumení imunitního systému je nebezpečné pro snadnější vznik infekcí a nádorových onemocnění. Proto se imunitu tlumící léky používají s mírou a je snaha vyvinout nové léky, které by cíleněji tlumily jen patologické imunitní reakce.
Z léků se nejčastěji používají kortikoidy a to jak ve formě tablet, tak kožních mastí.
Léčba všech těchto nemocí je složitá, dlouhodobá, většinou celoživotní, obvykle s výraznými vedlejšími účinky. Základem takové léčby je potlačení nadměrné imunitní reakce.

Důležitými příčinami poruchy imunity, chybné reakce imunitního systému u dětí i dospělých, a souvisejících onemocnění jsou velmi často:

  • zvýšená acidita, poruchy acidobazické rovnováhy
  • toxické plísně, kvasinky
  • stres, psychogenní a emocionální vlivy.

Ve fázi prevence, terapie a rekonvalescence má smysl pokusit s ovlivnit všechny tyto faktory.

Účinky AHCC je na imunitní systém byly poprvé vykázány v pozdní 1980 na Tokijské univerzitě. Tato látka byla původně pro studii jako potenciální prostředek pro snížení krevního tlaku. Nicméně, jeho potenciál pro posílení imunitní systém byl rychle rozpoznán. První výzkum papír na toto téma byla publikován v roce 1992 řešení slibnou pozorovaný výsledek zvýšené aktivity NK-buněk u pacientů s rakovinou.
zdroj informací https://ahcc-nutrients.com/whatis-AHCC.html

** UPOZORNĚNÍ
Doporučení, rady a návody pro léčbu, léčebné kůry a jiné postupy a informace zveřejněné na stránkách https://ahcc.webnode.cz/ nenahrazují lékařské vyšetření a mají pouze informativní charakter. Jakékoliv užití a použití těchto doporučení se děje na vlastní odpovědnost návštěvníka těchto stránek. Tyto postupy a informace byste měli konzultovat se svým ošetřujícím lékařem nebo dalšími odborníky z předmětného oboru. Informace obsažené na tomto webu o AHCC jsou poskytovány pouze pro informační účely a nepředstavují lékařskou pomoc. Jednotlivci by měli požádat o radu týkající se stravy a výživy z lékařů, poskytovatelů zdravotní péče, a certifikovaných dietologů.
.

 

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode